Ukrajina
Ukrajina Україна |
|||
---|---|---|---|
|
|||
Hymna: Šče ne vmerla Ukrajina | |||
Geografie | |||
Hlavní město: | Kyjev | ||
Rozloha: | 603 700 km² (44. na světě) z toho 7 % vodní plochy |
||
Nejvyšší bod: | Hoverla (2061 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | +2 | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 46 011 345[1] (27. na světě, 2008) | ||
Hustota zalidnění: | 77 ob. / km² (123. na světě) | ||
HDI: | ▲ 0,786 (střední) (82. na světě, 2005) | ||
Jazyk: | ukrajinština (oficiální), ruština (oficiální pouze v Autonomní republice Krym) | ||
Národnostní složení | Ukrajinci (78 %), Rusové, Krymští Tataři, Rumuni, Rusíni a další | ||
Náboženství | pravoslavné a řeckokatolické křesťanství | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | poloprezidentská republika | ||
Vznik | 24. srpna 1991 (odtržením od SSSR) | ||
Prezident | Viktor Janukovyč | ||
Předseda vlády | Mykola Azarov | ||
Měna | Ukrajinská hřivna (UAH) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 7400 [2] USD (94. na světě, 2008) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
MPZ | UA | ||
Telefonní předvolba | +380 | ||
Národní TLD | .ua |
Ukrajina (ukrajinsky Україна) je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem, které odděluje poloostrov Krym. Na Dněpru, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město Kyjev.
Ukrajinská republika získala nezávislost roku 1991 po rozpadu Sovětského svazu; zároveň je zakládajícím členem Společenství nezávislých států.[3] Ukrajina je unitární stát, který se dělí na 24 oblastí, 2 města se zvláštním statusem (Kyjev a přístav Sevastopol) a autonomní republiku Krym.
Tzv. Oranžová revoluce na konci roku 2004 přinesla obrat v ukrajinské politice; na rozdíl od spíše „proevropské“ západní části je však východ a v menší míře i jih kulturně a politicky orientován spíše na Rusko.
Obsah[skrýt] |
Původ názvu
Slovo Ukrajina je slovanského původu, etymologie však není jednoznačná: nejčastěji se uvádí význam „okrajové území“, přesněji jednotlivá krajní, hraniční knížectví Kyjevské Rusi. Další výklady hovoří v souvislosti s knížectvími o „ukrojených“, oddělených zemích. První doložené užití z roku 1187 pochází z Kyjevského letopisu, zachovaném v Ipaťjevském kodexu z 15. století, kde se hovoří o smrti perejaslavského knížete, jejž „Ukrajina bohatě oplakala.“[4]
V následujících staletích bylo slovo nadále používáno především v širokém významu krajních území, někdy též oblastí vnějších slovanskému osídlení, sousedních „ukrajin“.[5] Od 16. století se slovo objevuje i mimo slovanské písemné památky a v průběhu 17. století se začíná etablovat v evropské geografii; postupně začíná odkazovat k „území obývanému Ukrajinci.“ Označení Ukrajina bylo užíváno spíše v lidové řeči, zatímco polské, resp. ruské úřady používaly zpravidla označení Malá Rus, Malorusko (oproti Velké Rusi, tj. vlastnímu Rusku). Obyvatelé Ukrajiny bývali označováni zpravidla jako Malorusové či Rusíni; etnonymum Ukrajinec se objevuje přibližně od 18. století, plně se však prosadilo až koncem 19. století.
Geografie
- Související informace lze nalézt také v článku Geografie Ukrajiny.
Ukrajina je s rozlohou 603 700 km² druhým největším státem Evropy (po Rusku). Zpravidla bývá přiřazována k východoevropským státům, avšak její západní regiony jako Halič nebo Zakarpatí náleží kulturně a historicky spíše ke střední Evropě.
Povrch
Střední a východní Ukrajina zaujímá jihozápadní část rozlehlé Východoevropské roviny. Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi; druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země (nejvyšším vrchem je Hoverla, 2061 m) a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrcholky dosahují okolo 1500 m. Poloostrov Krym je se zbytkem pevniny spojen Perekopskou šíjí.
Vodstvo
Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Většina řek patří do úmoří Azovského a Černého moře, jen 4 % území náleží k úmoří Baltského moře. Nejvýznamnější řekou je Dněpr (ukrajinsky Dnipro), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části, „levobřežní“ a „pravobřežní“. Jeho hlavními přítoky jsou Pripjať, Desna, Pslo a Inhulec. Východní Ukrajinou protéká Severní Doněc, přítok Donu. Další velké řeky jsou Prut, Dněstr a Jižní Buh. Velké řeky jsou využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie: zejména na Dněpru bylo vybudováno několik velkých přehrad s hydroelektrárnami, z nichž nejznámější je DněproGES v Záporoží; největší přehradní nádrží je Kremenčucká vodní nádrž.
Největší ukrajinská jezera jsou v Budžaku v údolích Dunaje (Jalpuh, Kahul). Větší jezera a limany se rozkládají na pobřeží Černého a Azovského moře; největší z nich je Dněsterský (360 km²), největší neumělá vodní plocha Ukrajiny. Ve Volyni a Polesí je mnoho krasových jezer; v Ukrajinských Karpatech je nejvýznamnější jezero Synevyr.
Klima
Téměř celá Ukrajina náleží do mírného klimatického pásu, převládá kontinentální podnebí; pouze na úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické.
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi +6 °C na severu a +12 °C na jihu země. Průměrné roční srážky na většině území činí okolo 600 mm; největší srážkový úhrn vykazují Karpaty (1200 mm), nejsuššími oblastmi jsou stepi Chersonské oblasti a severního Krymu (400 mm ročně).
Města
- Související informace lze nalézt také v článku Seznam ukrajinských měst.
Přehled 25 největších měst podle počtu obyvatel (tučně jsou vyznačena sídla oblastí a město se zvláštním statutem Sevastopol).
Pořadí | Název | ukrajinsky | počet obyvatel (2005) |
---|---|---|---|
1. | Kyjev | Київ | 2 660 401 |
2. | Charkov | Харків | 1 464 740 |
3. | Dněpropetrovsk | Дніпропетровськ | 1 032 816 |
4. | Oděsa | Одеса | 1 007 131 |
5. | Doněck | Донецьк | 999 975 |
6. | Záporoží | Запоріжжя | 799 348 |
7. | Lvov | Львів | 733 728 |
8. | Krivoj Rog | Кривий Ріг | 696 667 |
9. | Mykolajiv | Миколаїв | 509 011 |
10. | Mariupol | Маріуполь | 482 440 |
11. | Luhansk | Луганськ | 452 789 |
12. | Makijivka | Макіївка | 375 992 |
13. | Vinnycja | Вінниця | 360 241 |
14. | Simferopol | Сімферополь | 341 599 |
15. | Sevastopol | Севастополь | 340 353 |
16. | Cherson | Херсон | 319 278 |
17. | Poltava | Полтава | 309 960 |
18. | Černihov | Чернігів | 300 497 |
19. | Čerkasy | Черкаси | 293 271 |
20. | Sumy | Суми | 282 198 |
21. | Horlivka | Горлівка | 279 061 |
22. | Žytomyr | Житомир | 277 875 |
23. | Chmelnyckyj | Хмельницький | 255 902 |
24. | Dniprodzeržynsk | Дніпродзержинськ | 249 530 |
25. | Kirovohrad | Кіровоград | 248 367 |
Administrativní dělení
- Související informace lze nalézt také v článku Administrativní dělení Ukrajiny.
Ukrajina se dělí na 27 správních celků:
- 1 autonomní republika: Autonomní republika Krym (Simferopol)
- 24 oblastí:
- 2 města se zvláštním statutem:
- Kyjev – hlavní město Ukrajiny
- Sevastopol – nespadá pod Krymskou republiku
Tyto celky se dále dělí na rajóny, kterých je na Ukrajině celkem 490 a které přibližně odpovídají českým okresům, v průměru jsou však o něco menší. Větší města bývají samostatnou správní jednotkou podřízenou přímo oblasti, některá jsou dále rozdělena na městské rajóny. Obce na Ukrajině spadají do tří kategorií: města, sídla městského typu a vesnice.
Dějiny Ukrajiny
- Související informace lze nalézt také v článku Dějiny Ukrajiny.